Minulé ročníky
Kovaný kantor
Jedna z prvních akcí pořádaných pro veřejnost po mém příchodu na Policko. Impulsem bylo pořádání dětského triatlonu a tak nějak logicky se nabízela jeho kombinace s triatlonem pro dospělé. Každým rokem rostla nejen organizační úroveň, ale i startovní listina. Díky přízni celé řady kamarádů i dalších sponzorů se nakonec pro tuto akci stalo typické odměňování všech účastníků nějakou drobnou cenou. Asi největším lákadlem pak byla kamarádská atmosféra při závodě a hlavně pak společné posezení u ohně a muziky v kouzelném prostředí u chatek nad hlavňovským rybníkem. Nejvyšší návštěvnosti dosáhla akce v letech, kdy byl tento triatlon součástí desetiboje družstev – Supercupu. Závěr června byl často nevyzpytatelný – často jsme mokli i klepali “kosu“ a někdy jsme museli i odvolat plavání. Přesto si akce vydobyla své pevné místo ve sportovním kalendáři a kromě věrných účastníků jsme měli i závodníky z různých koutů republiky, z Anglie, Německa, Polska …
Za vzpomínku stojí noční ohňostroj z hladiny rybníka při desátém ročníku, spousty osobních příběhů a setkání, řada jmen, které patří k itineráři této akce. Bylo to krásných 18 triatlonových let.
Postupně však začal upadat zájem dětí, stále hůř se shánějí sponzorské peníze a také triatlon patří organizačně a časově k těm náročnějším akcím. Postupně jsem cítil, že vynaložené úsilí neodpovídá počtu účastníků. A tak jsem tento „klasický“ triatlon zkusil nahradit triatlonem pivním – a světe div se, ten se chytl neskutečně …
S odstupem času si přeci jen říkám, zda jsem neudělal unáhlené rozhodnutí, když jsem za dětským a dospěláckým triatlonem udělal tlustou čáru – ještě stále se občas někdo zeptá, zda to nezkusím znovu. Popravdě, je to hodně srdeční záležitost a červík pochybností hlodá … uvidíme ….
Závěrem bych chtěl poděkovat všem lidičkám, kteří mi nejen v začátcích, ale po celá ta dlouhá léta drželi pěsti, pomáhali, sponzorovali, vycházeli mi všemožně vstříc, přišli vždy, když jsem potřeboval … a hlavně všem těm závodníkům od nejmenších dětských kategorií až po veterány. / ostatně řada dětí to za ta léta dotáhla až do dospělácké ligy /
Byly to dobré časy – rád na ně vzpomínám. Třeba někdy zase …
