… základem jednoho z nejstarších a velmi prestižních turnajů bylo sportovní setkání několika mých náchodských přátel se skupinkou nových „domácích „ – rozuměj polických – kamarádů. Matně si vzpomínám na urputné boje v tělce, mladým místním gymnastkám předváděnou opici Judy na kladině v podání Jardy Frinty, bravurní tenisovou hru Sávka Tremči a jeho nevázané veselí v restauraci Ostaš, kde komentoval a veřejně glosoval dění v lokále. Možná také první moje akce, ze které Pepa Stuchlík přišel pozdě domů a pak se to už jenom opakovalo … Jarda Čuška byl ještě plný síly a energie a neskuhral na všechno jako dnes.
To všechno bylo ještě za „totáče“ a byli jsme o hodně mladší…
… a dnes , více jak po dvaceti letech je to akce, které patří víkend před Štědrým dnem, na kterou jsou zváni kamarádi nejen ku sportování. Pozvaná parta nalosuje dvojice a ty v daném roce bojují o titul a sádrového trpaslíka-tenistu, trofej ceněnou a prestižní.
Kromě kvalitního sportu tak trochu probereme končící rok a všecinko kolem, něco málo si nadělíme pod stromeček. Posedíme, popijeme, pobavíme se … a již řadu let také každou celou jdeme do sedel a také trochu zapějeme. Překvapivě žádnou vánoční, ale Internacinálu … ta nám jde nejlíp!
Zájem je velký, počet míst omezen a tak nám tak trochu nahrává, že ne každý to doma uhraje a holt mu některý ten rok ve výčtu účastí chybí.
Poslední dobou nám nějak přibývá na stolech jídla a ubývá keců o ženách … asi stárneme, ale pořád se na tento turnaj děsně těšíme.