Dovolte mi několik osobních postřehů a dojmů k turnaji, který proběhl ve dnech 19. – 21. ledna v tělocvičně naší základní školy…
Obrovský zájem na jedné straně potěšil, na straně druhé přidal i starostí. Z kapacitních i časových důvodů jsem musel dalších šest týmů odřeknout, i tak se během víkendu opakovaně dostavilo na 160 hráčů a překvapivě i velké množství diváků. Šrumec po celý víkend od rána do večera, ale snad mohu, s odstupem času i s vědomím rekcí zúčastněných, spokojeně konstatovat- vše proběhlo podle rozpisů a plánů a hlavně v pohodě! Organizace klapala bez chyb, všichni účastníci vzorně dodržovali veškeré pokyny, bufet nabízel vše potřebné v neuvěřitelně nízkých cenách a hlavně se hrálo… a tady bych přidal několik svých postřehů: od loňské premiéry narostla i v naší oblasti míra oblíbenosti florbalu do neuvěřitelných rozměrů.Hlavně se však zkvalitnila hra samotná, spousta spolků a družstev chodí pravidelně trénovat a snaží se hrát podle pravidel. A je to znát! od loňského pojetí bylo to letošní mnohem florbalovější, a to je dobře. Nutnou podmínkou pro bezproblémový průběh turnaje takového rozsahu je jasné stanovení pravidel a hlavně rozhodčí. Díky oběma klukům z Olomouce – Radkovi Tomankovi a Zbyňkovi Obšelovi – profíkům ve hře i v pískání – proběhl letošní turnaj v totální pohodě a bez očekávaných projevů známých, nervově úletových firem. Opakované díky na jejich adresu není formálním gestem. Nestrannost i cit pro hru, stejně tak i jasné a nekompromisní postoje v krizových situacích ( a že jich bylo … ) nás nutili soustředit se pouze na hru – a to bylo pro zdárný průběh celého turnaje rozhodující.
Vítaným zpestřením pak byla i účast smíšeného družstva Hyen, na kterém byl dán jasný důkaz toho, že florbal je hra opravdu pro každého, kdo má jen něco pohybových dovedností a bojovné srdce.Za zmínku zde stojí i dvě brankové střely Saši Noskové.
Potkávali se na hřišti nejen muži se ženami, ale také tátové se svými syny ( Průšové, Vlčáci, … ) a i to je snad důkaz toho, že se florbal dá hrát v každém věku.
Je jasné, že se taková náročná akce neobejde bez pomoci a podpory. Opakovaně musím poděkovat všem těm, které jsem otravoval se žádostí o sponzorskou pomoc ( a všude se něco našlo ), stejně tak i všem těm, kteří pomohli s přípravou a hladkým průběhem celé akce.
Dík patří i všem účastníkům akce – hráčům a divákům – za dodržování veškerých požadavků na ně kladených. Jen díky tomu byl všude pořádek, čisto a vše klapalo jak mělo.
Turnaj skončil. Někde radost, někde zklamání. Nový, krásný a nádherně vybroušený pohár má svého majitele, kterému ho jistě za rok budeme chtít všichni „vyfouknout“. Někdo překvapil, někdo měl ambice vyšší, někdo třeba vydělal na losování a naopak, někdo měl více štěstí ve hře, k někomu se obracelo zády, ale to vše k tomu patří. Máme vítěze i poražené a tak to už zůstane v historických tabulkách tohoto turnaje. Družstva Hyen obsadila oba konce výsledkové listiny, loňští vítězové Sepie se „propadli do historie“ ( citát Míry Vojtěcha ), Luďovi junioři opět vyhráli veteránskou kategorii, Tiky taem by snad mohl získat cenu v kategorii „Skokan roku“ za obrovský výkonnostní růst a Jarda Jarčuška by si zasloužil titul „ Vzorný kantýnský“.
Slavnostním vyhlášením v P65 bylo završeno týmové i osobní umístění, bylo provedeno letmé ohlédnutí a také se trochu slavilo - tedy alespoň u některých týmů.
Všichni máme rok na to, abychom to těm Hyenám v lednu 2004 pěkně nandali. Přeji vám všem pohodovou hru.
P.JansaPoděkování patří všem sponzorům za přízeň, hráčům za přístup a řadě lidí za pomoc. Mimořádné díky patří Jardovi Jarouškovi, Štěpánu Horákovi, Pepovi Stuchlíkovi, Jirkovi Vlčkovi a Slávovi Riegrovi za pomoc během turnaje.